Detaily

KUNEŠ KAREL

*6. březen 1898, Domažlice - † 5. červen 1970, Domažlice.

Narodil se 6. března 1898 v Domažlicích. Pocházel z chudé rodiny mlynářského pomocníka. V osmi letech ztratil matku, v deseti otce a vyrůstal pak v rodině nevlastního bratra. Nejprve se vyučil malířem pokojů, později absolvoval umělecké školení u profesora domažlického gymnázia Trefného a poté malířskou školu profesora Proškovce v Plzni – odborné studium dekorativního malířství. Za První republiky byl členem družstva Chodovia, později v něm působil jako umělecký vedoucí. Během první světové války narukoval k 35. plzeňskému pěchotnímu pluku. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg.

Od roku 1933 byl členem Sdružení západočeských výtvarných umělců, později pak Svazu československých výtvarných umělců; od roku 1944 získal členství ve spolku sběratelů a přátel exlibris (SSPE). Mezi jeho koníčky vedle tvorby exlibris patřily skauting a turistika. Karel Kuneš st. zemřel 5. června 1970 v Domažlicích. Pohřben je na domažlickém hřbitově společně se svým synem, sochařem Karlem Kunešem ml.

Pracoval v oboru chodské ornamentiky a lidového malířství. Maloval nejčastěji olejomalby a akvarely s náměty především krajinářskými z prostředí západních Čech, zejména Domažlicka. V grafice tvořil dřevoryty, knižní ilustrace a exlibris. Roku 1938 vydal soubor dvanácti dřevorytů Domažlice. Spolu s dalšími výtvarníky se podílel na knize Rudolfa Svačiny Obrázky z Chodska. Se spisovatelem Janem Vrbou vytvořili knihu Domažlice – pevná vlasti hráz (1947). Po druhé světové válce pracoval též na velké nástěnné malbě – podílel se např. na výzdobě prostor domažlické Dubiny. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kune%C5%A1_st.)