NEJEDLÝ KAREL (1873-1927) - Horská vesnice 1922






Detaily
Karel Nejedlý
Narodil se 8. července 1873 Praha a zemřel 29. listopadu 1927 Praha-Vinohrady.
Byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.
Narodil se v Praze v rodině stavebního inženýra Gustava Nejedlého. V letech 1888–1894 studoval na pražské malířské Akademii. Zprvu jeden školní rok 1888/89 u prof. Julia Mařáka. Následně zřejmě pokračoval u prof. Františka Sequense a absolvoval v r. 1894 u prof. Maxmiliána Pirnera.
Vzpomínky na život pražské bohemy v okruhu restaurace "Monako", kterého se účastnil jako student i K. Nejedlý (přezdívka Kadlouštínek), sepsal Karel Rélink v knize Pražská bohema (první vydání 1928). Otakar Nejedlý ve svých "Malířových toulkách" vzpomíná na svého jmenovce a kumpána z bouřlivých let svého mládí: "... byl vlastně typem toho, čemu se říká bohém. V ničem nebylo u něho trošky pravidelnosti, ani v práci, ani v odpočinku." V roce 1899 se Karel Nejedlý oženil s Antonií Štulovou, v civilním životě byl učitelem kreslení na C. k. reálce v Praze. V roce 1904 dle vzpomínek O. Nejedlého pobýval v Kameničkách a maloval společně s Antonínem Slavíčkem. Čas (15. 6. 1908) informuje o tom, že akad. malíř Karel Nejedlý si zlomil kotník ve Stromovce a byl převezen do jeho bytu v Holešovicích, Šimáčkova ulice. Převážnou část svého života však žil a tvořil v Praze na Královských Vinohradech. Čas (29. 7. 1920) uvádí malíře Karla Nejedlého jako jednoho ze zakladatelů akciové společnosti Československý film.
V letech 1900–1905 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Zemřel roku 1927 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V dubnu r. 1930 mu uspořádala Krasoumná Jednota posmrtnou výstavu ve výstavní síni v Pštrossově ulici č. 12.
Často zajížděl k Sázavě, do Orlických hor, na moravské Slovácko, Slovensko a na Šumavu do okolí Boubína, kde čerpal inspiraci pro svá krajinářská díla. Na jeho malířskou tvorbu roční studium u J. Mařáka nemělo však výraznější vliv. Není senzualistou pracujícím s jemnými valéry a měkkými akordy barev. Dle O. Nejedlého jeho jmenovec za života příliš neposílal obrazy na výstavy, preferoval jejich rychlý prodej a z důvodu lepší prodejnosti "s oblibou krajinářský námět proměnil v žánrový obrázek." Část jeho obrazů figurálních i krajinářských je silně stylizovaná (vliv secese a symbolismu), někdy však až pitoreskního vyznění. Je autorem podobizny svého jmenovce a kamaráda Otakara Nejedlého.
Roku 1905 vytvořil oponu pro ochotnický spolek z Rybné v Orlických Horách, což bylo patrně jeho největší dílo. V roce 1913 byl společně s Josefem Ullmannem autorem opony pro ochotnický spolek Tyl v Kamenném Přívozu.
Pro vydavatelství Pavla Körbera ilustroval celou řadu knih a vytvořil velké množství pohlednic v mnoha žánrech. Byl hodnocen spolu s M. Kvěchovou jako průkopník typické české pohlednice v počátku 20. století.
Podílel se na ilustracích v časopise Květy a v humoristických časopisech Švanda dudák a Smích republiky. V knižních ilustracích a kresbách pro časopisy vychází podobně jako další autoři jeho generace (např. Viktor Oliva a Karel Rélink) z Maroldova verismu. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Nejedl%C3%BD_(mal%C3%AD%C5%99))