Detaily

FIALA VÁCLAV (1896-1980)

Narodil se 8.10.1891 Prahaa zemřel 9.6.1968 Svitavy.

Byl český malíř, ilustrátor a pedagog výtvarné výchovy.

Narodil se 8.10.1891 v Praze III. (na Malé straně na Maltézském náměstí) v domě „U sedmi čertů“. Jeho otec, Václav Fiala, byl typografem, matka Anděla roz. Vajtrová pocházela z žižkovské rodiny tesařského mistra.
Vystudoval reálku v Praze III., kde maturoval 1.6.1910. Učitelem kreslení na reálce mu byl Robert Hartman (z kutnohorské rodiny lékárníka Hartmana), který udržoval přátelství s oběma Mánesy, Čermákem, a Purkyňovými. Ve vyšších třídách ho učil plzeňský malíř Mandl.
V letech 1910-11 studoval obor architektury na České vysoké škole technické v Praze. Umělecko-průmyslovou školu studoval v letech 1911-15, potom narukoval na vojnu a ve studiu mohl pokračovat až po válce, v letech 1918-19.
Jeho profesory byli: Em.Dítě, A.Hofbauer, Fr.Kysela, K.V.Mašek, K.Špilar, J.Jaksche, L.Šaloun, Jar.Benda.
Spolužáci na UMPRUM: Jan Loriš, Josef Skupa, R.Kubíček, Květoslav Osčádal, Karel Dvořák a j. Studia ukončil ve speciální škole prof. Kysely 30.6.1919. V letech 1913-14 pracoval v kursu pro moderní výzdobu knihy u prof. Bendy a Kysely. Předkresloval návrhy knižních vazeb v kursech Technologického muzea, zpracoval návrhy knižních vazeb pro knihaře J.Malíka (M.J.Hus Postilla).
V r. 1914 vystavoval v kolekci Technologického muzea tisky a vazby knih na mezinárodní výstavě knihy (BUGRA) v Lipsku. Tisk „Janu Nerudovi“ a kolekce vazeb odměněny Grand Prix.
V roce 1915 nastoupil vojenskou službu, ihned byl odvelen do války, nejprve do Segedína, potom do Bosny-Hercegoviny a do Albánie (Skadar, Tirana, Elbasan, Bragodža, Ochrida, Pogradec). Zde se seznámil s S.K.Neumannem. Po návratu z vojny pak ilustroval jeho knihu „Elbasan- aneb válčení civilistovo“ - r. 1922. Dosud je zachován ve značně porušeném stavu skicák, který s sebou všude nosil ve vojenském tlumoku.
V r. 1919 byl jmenován na místo asistenta výtvarné výchovy na reálném gymnáziu v Praze XII., Slovenské ulici, za malíře Vincence Beneše, který odjel na studium bojišť první světové války ve Francii a Itálii.
V r. 1919 se oženil s Marií roz. Jungovou z Prahy-Smíchova a po prázdninách odešel do Chotěboře na své první definitivní místo profesora výtvarné výchovy na reálném gymnáziu. Tam působil v letech 1919-1928. Z jeho tamních žáků: akad. malíř Jan Brukner, architekt J.Fidra a prof. Jaroslav Tichý, který byl okresní konzervátor státní památkové péče (v tehdejším okrese v Chotěboři v Pardubickém kraji). (více na: https://cs.isabart.org/person/32637)