Detaily

HERČÍK JOSEF (1922-1999)

Narodil se 22. března v Uherském Brodě. Josef Herčík je jistě jedním z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby. Vyučil se ve Zbrojovce v Uherském Brodě nástrojařem a rytcem výtvarného dekoru zbraní a zde pak pracoval jako rytec zbraní. Po válce se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval soukromě AVU u Vladimíra Pukla a věnoval se výtvarnému umění, zejména známkové tvorbě. Vytvořil více jak čtyři stovky známek. Věnoval se také autorské grafice, tvorbě poštovních razítek a akcií. Za svou známkovou tvorbu získal spoustu významných cen doma i v zahraničí. Vysoce ceněn byl v Japonsku. „Známkové tvorbě jsem již dávno upsal duši, ale chci dělat především československé známky. Tady přesně vím, pro koho tvořím, vím, že zde myslí stejně jako já, jsem zde bytostně spjat nejen se současností, ale i s odkazem velikána světové grafiky Václava Hollara".

Ačkoli Herčík pracoval nejraději pro svoji rodnou zemi – Československo, těšil se i mezinárodně vysoké vážnosti. Pro německou známkovou zásilkovou firmu Hermanna Siegera pracoval na rozsáhlé řadě slavných poštovních známek, mezi nimi např. věhlasný „Modrý Mauritius".

Ojediněle ryl známky pro poštovní organizace různých zemí, jako Monako nebo Spojené národy (OSN). Často byl najímán na plánování známkových programů jiných zemí.

Josef Herčík se významně angažoval i při vytvoření grafických návrhů pro několik filatelistických výstav. Jedním příkladem za všechny může být jeho celinová (výstavní, propagační) obálka vytvořená pro I. celostátní výstavu specializovaných oborů, která se konala v roce 1966 v Praze.

Grafik a rytec s citem pro detaily a miniaturní prvky, které uplatnil při tvorbě rytin českých, ale i zahraničních poštovních známek. Ačkoliv se proslavil hlavně jako rytec poštovních známek, tvořil i jiná grafická díla, např. kresby, knižní ilustrace, titulní strany knih, bibliografické práce atd.

Jako rytec byl známý většímu počtu veřejnosti poprvé v roce 1958, když vytvořil rytiny pro Rimbaudovu knihu "Le bateau ivre" podle předloh malíře Františka Tichého. V této době začínala i spolupráce s grafikem Václavem Sívkem, který ho přivedl ke známkové rytině. První Herčíkovy vydané rytiny byly předlohy od Václava Sívka k výstavě PRAGA v roce 1962. Jeho skutečně první rytiny tvoří dva motivy z řady hmyzu, které byly vydané později. V převedení předloh jiných umělců vyniká zejména tím, že se mu podaří udržet všechny detaily originálu a ještě připojit i zvláštní kreativní úmysly. Za Herčíkovo mistrovské dílo je pokládáno rytecké převedení monumentální malby "Guernica" Pabla Picassa. Za toto dílo Herčík dostal cenu "Grand Prix" na známkové výstavě v Neapoli, která je asi jeho nejcennější z nesčetných cen a vyznamenání.

Herčíkovo provedení Tizianova Apollóna trestajícího Marsya představuje absolutní ryteckou špičku. Ostatně lepší vypovídací schopnost mají ocenění, jichž Herčík, počínaje rokem 1967, za zámkovou tvorbu získal. Pětkrát I. cena ministra spojů ČSSR za rytecké transpozice, III. cena v Miláně za Preislerovo Černé jezero (1968), nejkrásnější známky vydané k EXPO v Osace – Pohled na Fudžijamu a Hrad Orlík (1970). Nejkrásnější známka se sportovní tematikou roku 1971 – společně s Vladimírem Kovaříkem Antičtí běžci.

Vedle známkové tvorby se Josef Herčík zabýval i heraldikou. Jeho zájem o heraldiku dokazuje i to, že graficky upravil a ryl téměř všechna vydání Československa se znaky českých a slovenských měst.

Herčíkovo dílo je tak mnohostranné, že není možné na tomto místě obsáhnout celou jeho tvorbu. Vysoká vážnost, kterou si získal za mnoho let, také byla důvodem k tomu, aby mohl v roce 1993 zpracovat první poštovní známku nově založené České republiky. Na tuto známku byl velmi hrdý. (https://www.ub.cz/vyznamne-osobnosti/osobnosti/hercik.html)